Historie mladých hasičů a dorostu

První zmínky o dětech v hasičských sborech jsou již z přelomu století, kdy začínají vznikat jinošské hasičské čety. Roku 1836 bylo uvedeno v platnost usnesení, jak se mají děti chovat v případě ohně. Ale ani to nijak nepomohlo k rozšiřování jinošských skupin. Proto byl roku 1902 schválen návrh o tom, jak zřizovat jinošské hasičské skupiny. Obsahoval rady, že hasičské jednoty mohou přijímat chlapce od 15 let se souhlasem otce. Návrh se neujal už z toho důvodu, protože mladí neměli zájem o členství. Hlavní problém je v tom, že je nevhodná výstroj a výzbroj pro mladé hasiče, a ty to odrazuje. O několik let později se snižuje věková hranice přijímání mladých chlapců a to 14 let.

Dne 31. 3. 1939 vláda nařídila, že všechny spolky musí hlásit, že chtějí nadále vyvíjet svoji činnost, jinak že zanikají. 15. května 1939 oznámilo ministerstvo vnitra, že povolenou složkou v Protektorátu se stává Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě se sídlem v Praze. V letech 1939 – 1944 byla vydána řada nařízení, která různým způsobem upravovala a omezovala činnost hasičských sborů. Péče o dorost však nezaostávala. V roce 1939 vyšla příručka pro vedoucí hasičského dorostu. Příručka přinesla organizační řád odborů dorostu a žactva dobrovolných hasičských sborů.Vliv podmínek, ve kterých se nacházelo české hasičstvo v době okupace, se přirozeně projevil na poklesu počtu členů žákovských a dorosteneckých družstev.

Mezi světovými válkami se přidali mladí hasiči do řad hasičských sborů, kde nahradili své padlé kolegy, a zároveň se starali o znovuobnovení pořádku v právě vzniklé republice. To byla ale veškerá práce s mladými hasiči v této době. Až v 30. letech se objevují zmínky o práci s dětmi (chlapci i dívkami) ve věku 8 – 14 a 14 – 18 let. Byla rozvíjena pořadová příprava, tělesná a branná výchova, hasičská a samaritánská výchova, rekreace a sport. V těchto letech se v sousedním Německu dostává k vládě Adolf Hitler se svými plány, na které hasičské sbory reagovaly větší přípravou svých členů v branné výchově.

Před začátkem 2. světové války se věkové kategorie rozdělily na děti od 6 – 14 let a od 14 – 17 let. Za 2. světové války vyšlo nařízení, které mělo velký dopad na hasičské sbory. Musely ze svých řad vyškrtnout všechny neárijské členy, změnil se pozdrav a bylo zakázáno nosit odznaky první republiky. Zbrojnice musí mít dvoujazyčný název. Proto se hasičské sbory věnovaly hlavně divadelní činnosti. Tento stav trval až do roku 1944, kdy byla divadelní představení zakázána. Po skončení druhé světové války bylo nutné co nejrychleji oživit prořídlé hasičské sbory. 
V roce 1945 byla zřízena i dorostová komise. Tato komise měla za úkol vykonávat všechny administrativní práce související s činností dorostu, zpracovat cvičební a služební řád dorostu a žactva dobrovolných hasičských sborů, zavést jednotný stejnokroj, zabezpečit nábor dorostu a vycvičit dostatečný počet jejich vedoucích. Na podporu práce s dorostem byly organizovány čtyřdenní kurzy pro vedoucí dorostu a žactva. Pro získávání nových členů byla nutná i spolupráce s řediteli škol, děti navštěvovaly hasičské zbrojnice, seznamovaly se s hasičským povoláním a posláním. Existovala i spolupráce mezi hasičskými jednotami a tělovýchovnými spolky, jakým byly Sokol nebo Junák.
V roce1953 přejmenování na Československý svaz požární ochrany. Vyhlášena soutěž pro mládež – požární útok pro mladé do 12 let a požární útok s vodou pro mladé nad 12 let, dále běh na 60 metrů s překážkami a požárnická teorie. Tato soutěž s určitými obměnami trvala až do roku 1972. Zajímavou akcí byly žňové hlídky mládeže.
 

1956- ÚV ČSPO a ÚV ČSM vydaly Směrnice k ustavování zájmových kroužků požární ochrany – žáci byly rozděleni na kategorii mladších a starších, děti byly obsahově vedeny k základům prevence, historii požární ochrany, výcviku

1957 – v Bílých Poličanech se uskutečnil první běh letního tábora mladých požárníků ve věku 11 – 14 let, kde byly také předány první odznaky Mladý požárník. Ten mohly získat děti, které byly jeden rok členy zájmového kroužku, podaly přihlášku a do jednoho roku splnily všechny podmínky. Tím byl vytvořen určitý systém celoroční práce kroužků.

V roce 1968 byla ústředním výborem ČSPO (Československý svaz požární ochrany) zřízena organizace Mladý požárník ČSPO. V oddílech mladých požárníků byly zřízeny dětské kategorie 8 – 13 let a 13 - 15 let a dorost ve věku 15 - 18 let. V roce 1970 byla organizace Mladý požárník ČSPO sloučena s Pionýrskou organizací nově ustaveného Socialistického svazu mládeže.

Od této doby byla práce s mladými hasiči stále intenzivnější. Konala se různá školení vedoucích mladých hasičů, neustále vznikaly nové směrnice, jak s dětmi pracovat. Práce se zaměřovala už i na děti v mateřských školách. Sbory se zúčastňovaly i mezinárodních soutěží. Čím dál více sbory organizovaly pro děti besedy, výstavy hasičských výstrojí, výzbrojí a techniky, ukázky účinků hasičské techniky a prostředků na základních školách a letních táborech.
 

1961 – ÚV ČSPO vydal Směrnice soutěže požárních družstev zájmových kroužků požární ochrany při Pionýrské organizaci ČSM – mladí požárníci byly rozděleni do 4 kategorií podle pohlaví a věku a soutěžily v disciplínách – teorie, pořadový výcvik, běh 3x50 metrů, požární útok

1968 – vzniklo Sdružení organizací mládeže a ÚV ČSPO zřídil organizaci Mladý požárník ČSPO – tak došlo k odloučení od pionýrské organizace. Organizace byla za dva roky zrušena a bylo obnoveno spojení pionýrskou organizací

1970 - ústředním svazem požární ochrany byla vyhlášena tematická celostátní soutěž nazvaná „Pětadvacítka“, věnovaná 25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Jednalo se o plnění dvaceti pěti zadaných úkolů z nejrůznějších oblastí.

V roce 1972 rozhodnutím ČSPO zaniká hra Partyzánský samopal a vzniká celostátní sportovně branná hra PLAMEN. Jejím posláním bylo rozvíjet dětské znalosti, vědomosti a návyky v jednotlivých oblastech specifické činnosti požární ochrany. Hra Plamen prošla za dobu svého trvání celou řadou změn. Od svého založení plnila a plní dodnes svou funkci jednak tím, že motivuje děti k získání odborných dovedností v požárně – technických disciplínách, ale také tím, že se soutěží v celoroční všestranné činnosti kolektivů. Hra Plamen zahrnovala znalostní test, který se zaměřoval na oblast hasičské historie, historie státu a budování socialismu. Test měl svá úskalí v tom, že vedoucí dětem historii nevyprávěli, ale jen je učili správné odpovědi. Největší částí hry Plamen byla práce s hasičskou technikou, tedy s hadicemi, znalost a použití proudnic, motorové stříkačky, hasicích přístrojů apod.… Děti mohly získat i odznaky znalostí a zdatností. Hra Plamen se vyvíjela, měnily se disciplíny. Některé přetrvaly dodnes, některé se vyřadily úplně, jako například shazování kuželek hadicí, některé jsou relativně nové, například požární útok a štafeta CTIF. Od 80. let vznikaly další pohárové soutěže pro děti a dorost v požárních útocích, uzlování, střelbě nebo jiných turistických dovednostech. 

Jednu z významnějších změn zaznamenala hra v roce 1979, kdy se poprvé začínají dostávat na scénu některé sportovní disciplíny, které se v určité podobě zachovaly až do dnešní doby. Jde zejména o štafetu 4 x 60 m nebo požární útok.

K další významné změně dochází roku 1986. Přidávají se další sportovní disciplíny a ideově výchovná část začíná ustupovat do pozadí. Hra Plamen nabírá na své popularitě, což se projevuje zejména rapidním zvýšením členské základny mladých hasičů.

Změnou politické situace v naší zemi v roce 1989 dochází k několika ne však podstatným změnám i ve Hře Plamen. Jde spíše o terminologické záležitosti, kdy např. branný závod dostává název Závod požárnické všestrannosti a jako „sportovní“ samostatná disciplína končí uzlová štafeta. Uzlování nabírá směr všeobecného vzdělávání.

Opět více vlivem politického rozhodnutí, než potřebám a zájmům hry samotné, přichází v roce 1992 další významný zlom. V Praze proběhne poslední společné celostátní kolo Hry Plamen českých a slovenských mladých hasičů. Rok poté se Česká republika, jako samostatný stát se stává členem mezinárodní organizace CTIF a získává místo řádného členy v Komisi vedoucích mládeže CTIF. Pro Hru Plamen byl vstup samostatné ČR do CTIF zcela zásadní.

V letech 1996 – 1998 byly do sportovní části mezi soutěžní disciplíny zařazeny obě mezinárodní disciplíny CTIF – štafeta a požární útok, které byly hasičskou mládežnickou veřejností zpočátku přijímány s velkou nevolí. 1990 - nástupnickou organizací ČSPO se stalo SH ČMS a práce s mládeží se rozvíjela i nadále. Zejména požární útok CTIF je disciplínou zaměřenou na technickou zručnost, kolektivní součinnost a koordinaci celého týmu a v neposlední řadě na pořadovou přípravu, což do té doby v sobě v takové míře nezahrnovala žádná ze sportovních disciplín hry.

Až čas ukázal, že tento směr by správný. Opakované mezinárodní úspěchy českých družstev na Olympiádě hasičské mládeže i dalších mezinárodních soutěžích v novém miléniu jsou toho důkazem. Dokázali jsme vybojovat absolutní prvenství jak v kategorii chlapců zásluhou SDH Chlumec nad Cidlinou, tak dívek prostřednictvím děvčat z SDH Písková Lhota.

 
V současné době je vyhlašovatelem všech soutěží hry Plamen v České republice SH ČMS. Zúčastnit se mohou nejméně devítičlenné kolektivy mladých hasičů bez rozdílů pohlaví ve věku do 15 let. Doporučený vstupní věk je 6 let. V okresních kolech se mohou zúčastnit kolektivy s menším počtem členů (nejméně 5). Hodnocení těchto družstev je v pravomoci okresní odborné rady mládeže. 
 
Rozdělení věkových kategorií 
 mladší kategorie 6 - 11 let 
 starší kategorie 11 - 15 let 
 k 1. 9. (včetně) v roce zahájení příslušného ročníku hry nesmí soutěžící mladší kategorie dovršit 11 let a starší 15 let
 
Organizace hry, termíny 
 ročníkem se rozumí období od 1. září do 31. srpna dalšího roku 
 obvodová a okresní kola se uskuteční do termínu konání vyšších kol 
 vyšší kola (krajská, republikové) probíhají do konce července 
 do vyšších kol postupují pouze družstva v kategorii starší
 
Rozdělení soutěže v ročníku 
 
1. část – podzimní kolo probíhá v měsících září – listopad a jeho náplní je: 
 zahájení celoroční činnosti 
 závod požárnické všestrannosti (ZPV) -  dnes již samostatný závod, okresní kolo
 
2. část – jarní kolo probíhá od března a jeho náplní je: 
 vyhodnocení celoroční činnosti 
 požární útok 
 štafeta 4 x 60 metrů
 požární útok s překážkami CTIF 
 štafeta CTIF 
 štafeta požárních dvojic 
 
Doporučený věk pro vstup do hry Plamen je sice 6 let ale současná vyspělost a obratnost dětí v předškolním věku si vyžádala vznik tzv. Přípravky (věk dětí od 3 let do 6 let). Tímto krokem se dal obrovský prostor pro rozvoj dětí ve vztahu k požárnímu sportu v předškolním věku. Tím je ale kladen daleko větší požadavek na kvalitu vedoucích instruktorů mládeže, tito dostávají velkou důvěru rodičů tím, že rodiče svěří své ratolesti při výcviku do péče instruktorů. Výcvik je možná příliš silné slovo, ale už i s touto skupinou dětí se musí dodržovat pravidla pro získání správných návyků a především dodržovat bezpečnost při výcviku. Je krásné pozorovat tu úpornou snahu o co nejlepší výkon a radost, když se to či ono nakonec podaří. Vedoucí postupují v souladu s metodickými pokyny pro jednotlivé disciplíny hry Plamen. Každé SDH může mít více družstev pro soutěž, jedinou podmínkou je, že každé dítě může soutěžit pouze za své družstvo. Není tedy přípustné, aby děti běhaly v rámci více družstev ve svém SDH, ani v rámci jiných SDH. V současné době je do hry Pamen zapojeno přes 40 000 dětí do 15 let.